Několik lidí mě požádalo o text mé přednášky na téma Design svobodné firmy, kterou jsem přednesl v úterý 24. dubna 2012 na Setkávání ke svobodě v pražském Hubu. Zde je její text. Popisuji v něm, čeho se podařilo dosáhnout ve firmě Netsafe Solutions a poskytuji své vlastní zamyšlení nad svobodnými principy.
Těsně před začátkem pražského Coderetreatu jsem se ptal několika přítomných programátorů na jejich zkušenosti s párovým programováním. K mému překvapení byly minimální, v následné diskusi většinou zazněl názor, že v reálné práci “u nás ve firmě” tato technika použít nejde. Pak následoval vlastní Coderetreat, během něhož se muselo povinně pracovat v páru. Myslím, že řada přítomných radikálně změnila názor na praktickou použitelnost a efektivitu této techniky. Rád bych se tě, Mariane, jako velkého zastánce párového programování, zeptal na pár otázek, které mohou zajímat všechny vývojáře a team leadery, kteří si pohrávají s myšlenkou párové programování použít.
Jsme lidé a proto si často potřebujeme předávat informace. Řečeno jinými slovy, potřebujeme někomu nějakou informaci sdělit nebo ji naopak zachytit a pochopit. Dejme tomu tento text. Jestli vaše první reakce je: “to je přeci jednoduché”, prosím, čtěte dál. Celá věc je mnohem komplikovanější než se může na první pohled zdát…
V článku o svobodné firmě jsem přislíbil, že se pokusím rozepsat na téma technik, které mohou vylepšit komunikaci mezi lidmi, kreativitu a obecně přístup k práci. Frustration board je nástroj, který jsem vytvořil společně s kolegy ze společnosti Netsafe Solutions a jeho hlavním smyslem je dát zaměstnancům jasný signál, že i oni mohou řídit dění ve firmě.
Záznam závěrečné retrospektivy pražského CodeRetreatu, který se konal v rámci Global Day of Coderetreat 2011. Účastníci akce po celodenním společném experimentování s řešením implementace Conway’s Game of Life odpovídají Mirovi Bajtošovi na následující tři otázky:
